adrex.cz Potápění

Pro ty, co jezdí za potápěním do Karibiku nebo Egypta, asi neznámý pojem, ale pro ostatní by být neměl. Zima pod vodou – zdánlivě zanedbatelná a překonatelná komplikace, kterou každý řeší po svém.

Příčiny a následky chladu pod vodou

Někdo chodí do vody jen v létě, někdo si do neoprenu před ponorem nalévá teplou vodu, někdo jen tak „klepe kosu“, ale většinou všichni končí u suchého obleku. Kdo si ale „sucháč“ kupoval již při úvodním kurzu ? Zima prostě k potápění patří a to zejména v začátcích. Pokud zalovíte v paměti, jistě si vzpomenete na momenty, kdy už Vám i automatika padala z úst a kdy zkřehlé prsty na nohou i rukou procitaly až u večeře. Za ten ponor to prostě stálo. Jen málokdo si ale uvědomuje, jak blízko se nacházel potencionální nehodě.

Lidský organismus se chladu přirozeně brání a za každou cenu se snaží udržet konstantní teplotu. Nezásobuje tedy teplem všechny části těla, ale jen životně důležité orgány. Proto Vás nejdříve zebou ruce a nohy. Dalším projevem podchlazení je typický třes, jimž se organismus pokouší vyprodukovat tolik potřebné teplo. Vaše tělo zápasí se vzniklou situací a připravuje si únikové varianty, zatímco Vy si stále užíváte ponor. Bohužel další fází podchlazení je ztráta vědomí, což je pod vodou většinou synonymum úmrtí. Bez jakýchkoliv dalších příznaků, bez upozornění. Tělo zkrátka vypne mozek a koncentruje se již jen na základní funkce – dýchání a oběh. To první je ale pod vodou docela komplikované. Nechceme, aby tento článek vyzněl tak, že při prvním náznaku chladu by jste měli ukončovat ponor, ale všechno má své hranice. Jestliže již nejste schopni kontrolovat třes končetin a automatiku tlačíte do úst, potom jste je právě překročili.

Příčiny podchlazení

Voda je podstatně lepším vodičem tepelné energie než vzduch, a proto při pobytu pod hladinou přicházíte o tělesnou teplotu rychleji než nad ní. Zatímco u tlaku se naše tělo snaží srovnávat s okolím, u teploty je tomu právě naopak. Produkujeme stále více a více tepla s stojí nás to stále více a více energie. Při použití klasického polosuchého obleku se z části proti okolnímu prostředí chráníme, ale s přibývající hloubkou je následkem stlačování neoprenu ochrana méně účinná. Existuje několik míst na našem těle, kde jsou ztráty tepelné energie nejmarkantnější. Prvním z nich je hlava. Hustá síť vlásečnic, která obaluje lidskou lebku, je ideálním tepelným výměníkem. V některých odborných publikacích je uváděno, že až 80% tepla se ztrácí právě zde.

Dalším místem, které by jste si měli zvýšeně chránit, je krk. Ani na něm většinou nenajdete silnou tukovou vrstvu a přitom tudy prochází tepny zásobující mozek. Poslední rizikovou oblastí jsou třísla, na kterých si můžete sami nahmatat tepny vedoucí do dolních končetin. Jsou totiž těsně pod kůží a tedy nechráněné. Druhá vrstva polosuchého obleku, tzv „short“, by tedy měla mít krátké nohavice, které tuto oblast kryjí. Ani suchý oblek, pokud Vám například nesedí haubna, nemusí znamenat 100% ochranu proti podchlazení. Do suchého obleku doporučujeme šálu nebo podoblek s krytým krkem. Zima pod vodou by se zkrátka neměla podceňovat.