adrex.cz Potápění

Lidský organismus je při pobytu pod vodou vystaven velkému tlaku okolního prostředí a vzniká odpovídající nepoměr mezi ním a tlakem v našich tkáních. Ten se v průběhu ponoru vyrovnává a v těle se ukládá stlačený dusík.

Co víme o dekompresní nemoci?

Pokud používáte k ponorům vzduch, potom dusík tvoří 79% obsahu Vaší láhve, takže s každým dalším nádechem sytíte a sytíte. Jestliže pomineme ostatní rizika spojená s dusíkem (dusíková narkóza), sám o sobě tělu nijak nevadí, problém ale může nastat při jeho odchodu z těla. Zahájíte-li výstup na hladinu, začne se snižovat okolní tlak a opět dochází k nepoměru mezi tkáněmi a vnějším prostředím. Dusík se uvolňuje z tkání a ve formě mikroskopických bublinek se vrací do krevního oběhu a dále do plic. Důležitým faktorem pro následující průběh je ale rychlost, s jakou ke změnám tlaku dochází. Organismus musí mít dostatek času na vysycení. Maximální výstupová rychlost by ani při méně náročných ponorech neměla překročit 10 metrů za minutu. Čím blíže hladině, tím pomaleji se doporučuje stoupat.

Pro příklad si představte láhev s limonádou nasycenou oxidem uhličitým. Pokud ji otevíráte pomalu, vytvářejí se jen malé bublinky. Pokud ale otevřete natřepanou láhev méně opatrně, potom její obsah napění a stříká všude kolem. Ke stejné reakci dojde i ve Vašem těle při nedodržení výstupové rychlosti. Mikroskopické bubliny se rychle rozpínají a nabývají na velikosti. S tím se zvyšuje i jejich destrukční účinek pro tkáně a krevní řečiště. Existuje několik projevů dekompresní nemoci. Od svědění a mramorových fleků po těle až po nejhorší, mozkové příhody, kdy dojde k ucpání některé z vlásečnic ve Vašem mozku. Takové nehody bývají většinou smrtelné. Dusíkem jsou nasyceny všechny tkáně ve Vašem těle ale ne všechny jsou schopny se ho tak rychle zbavit. Stačí si představit, co udělá bublina, která z ničeho nic vznikla v míše, očním sklivci nebo kostních kloubech. Následky jsou pro tělo katastrofální – ochrnutí, poruchy sluchu a zraku, křeče, obrovská bolest a bohužel velmi často bezvědomí a smrt. Jak se dekompresní nemoci vyhnout ? Existuje několik základních pravidel, které by jste měli pro svojí vlastní bezpečnost dodržovat :

1. Potápějte se jen tak hluboko, jak Vám dovoluje Váš výcvik a zkušenosti. Častá touha po objevování a dosahování osobních rekordů vede ke vzniku mnoha nehod.

2. Dodržujte pitný režim. Pijte nejlépe před, při i po ponoru. K některým nehodám došlo i v malé hloubce a to díky nedostatečné hydrataci. Před ponorem nepijte alkohol, který Vaše tělo dehydratuje. (Často nedodržovaná klausule, ale musí tu být)

3. Dodržujte výstupovou rychlost 10 metrů za minutu a předepsané dekompresní i bezpečnostní zastávky. Co pokazíte v hloubce nedoženete delším pobytem ve 3 metrech.

4. Nedělejte za jeden den příliš mnoho ponorů. Lepší méně než více. V některých nabídkách potápěčských zájezdů se dočtete o tzv. „unlimited diving“, tedy o neomezeném počtu ponorů za jednotnou cenu. Nenechte se zlákat ušetřením pár stovek za cenu Vašeho zdraví.

5. Po náročnějším ponoru se vyvarujte námaze. Tahání láhví a výstroje může alespoň hodinu počkat nebo Vám někdo musí pomoci.

6. Před odletem nebo odjezdem z potápěčské dovolené si dejte alespoň 24 hodin pauzu, přičemž doporučované jsou dva dny. Přejezd hor v autě nebo změna tlaku v letadle může zapříčinit vznik dekompresní nemoci i několik hodin po ponoru.

7. Používejte počítač, který Vám včas ukáže kolik bezdekompresních minut Vám ještě zbývá popřípadě jak dlouho a v jaké hloubce máte pobýt před vynořením.

8. Pokud máte možnost a potřebnou kvalifikaci, používejte směs obohacenou o kyslík – nitrox. Ponory s nitroxem jsou bezpečnější a méně náročné pro organismus. Vždy dodržujte maximální povolenou hloubku pro namíchanou směs. Množství kyslíku v nitroxu si kontrolujte před každým použitím.