adrex.cz Potápění

Téměř v každém výcvikovém manuálu je této oblasti věnována alespoň jedna kapitola a přesto tolik „malérů“ vzniká právě při nedostatečné sehranosti v týmu. Co je to vlastně buddy systém?

Co je to buddy systém?

Pobyt pod vodou je spojený s vysokým rizikem fatálních nehod. Přece jen se jedná o prostředí, ve kterém náš organismus nemá bez potřebného vybavení příliš možností na přežití. V praxi si můžete ověřit, že po výdechu příliš mnoho temp neuděláte a už Vás to nutí k té hrozné zkoušce – dýchat vodu. Již v kurzech se opakovaně trénuje varianta, kdy jeden z potápěčů připlouvá k druhému a signalizuje „nemám vzduch“. V tomto případě se ale nejdříve nadechnete a kolega na Vás čeká. Ve skutečnosti to ale probíhá trochu jinak. Komu někdy zamrzla automatika nebo úplně došel vzduch, ten ví, že poslední fází bývá výdech, a že následná tempa již probíhají ve značné panice. Pokud je partner příliš vzdálen a nepřipraven, nemusíte se již také k pomoci dostat. Těsný kontakt potápěčské dvojice, vzájemná komunikace a sehranost tedy představují opravdový pilíř bezpečného ponoru. Již na hladině by jste měli na svého kolegu dávat pozor. Pečlivě si dohodněte ponor, určete osobu, která jej povede a dohodněte se na reakci v případě vzájemné ztráty. Doporučené je ukončení ponoru a výstup na hladině, kde by jste se měly během chvíle sejít.

Samozřejmostí by měla být kontrola jeho výstroje po zanoření, kdy v malé hloubce zjistíte, zda-li mu někde neuniká vzduch nebo nepodchází některá z hadic. Při pobytu pod vodou by jste se potom měly pohybovat v těsné blízkosti a neustále spolu komunikovat pomocí ručních nebo světelných signálu. Není nic jednoduššího, než co chvíli vykroužit baterkou kruh v zorném poli Vašeho kolegy, který signál zopakuje. Víte, že je vše OK. Ten z Vás, který ponor vede, by měl být seznámen se schopnostmi svého buddyho a tomu by měl přizpůsobovat ponor. Náhodné prozkoumávání dna ve větších hloubkách než jste si domluvili nebo průniky do objevených stísněných prostor mohou druhého potápěče dovézt do míst, kde se již necítí dobře. Jeho reakce potom snadněji ovládne panika a stres, což zvyšuje pravděpodobnost nehody. Pokud se přesto rozhodnete pod vodou změnit plán ponoru, potom vše dostatečně s kolegou konzultujte a nechte jej rozhodnout. Doporučení zní ale jasně – dodržujte plán ponoru a dohodnutou maximální hloubku. Nesnažte se buddyho motivovat do věcí, které před tím nezkoušel nebo si v nich není zcela jistý. Pokud nikdy nebyl ve vraku, potom jej u vstupu nepobízejte a to ani smutným pohledem. Snažte se zkrátka myslet za dva. Na závěr ponoru doporučujeme aktivně využít několikaminutovou bezpečností zastávku pro nácvik krizových situací. Rychleji přitom utíká čas a posiluje to sehranost Vašeho týmu.