adrex.cz Horolezectví

Třetí nejvyšší pohoří Norska Rondane se nachází v jižním Norsku. Je zhruba vymezeno údolími Gudbrandsdalen a Osterdalen. Vrcholem Ronslottet dosahuje výšku 2.178 m.n.m. Je zde celkem deset dvoutisícových vrcholů, soustředěných v centrální části pohoří kolem jezera Rondvanet. Výstupy jsou vesměs po značených cestách a není třeba použít horolezeckou techniku. Obtížnost výstupů a charakter pohoří je možno přirovnat k Roháčům. Je vhodné zejména pro vícedenní přechody od chaty k chatě, které jsou mezi norskými turisty velmi populární. Horských chat je poměrně mnoho, jsou převážně samoobslužné a noclehy jsou velmi drahé (200Nok za noc). To ovšem nevyhovuje českému způsobu vysokohorské turistiky, my se při návštěvě norských hor snažíme navštívit více horských oblastí a v každé poznat to nejzajímavější. Hlavně rádi zdoláváme nejvyšší vrcholy.

Tímto způsobem jsme poznali toto pohoří i my, na Rondane jsme měli pouhé 2 dny. V městečku Otta, odbočujeme do horské osady Myssusetter, která je nejznámějším východištěm do Rondane z jihu. Pak pokračujeme po silničce s mýtem na parkoviště na hranici národního parku v místě zvaném Spranget (1.080m). Dále už je možno pokračovat jen pěšky nebo na kole. Několik set metrů u půvabné říčky Ula se obvykle táboří. Drobně prší a tak není dobrá nálada. Postavíme stany a snažíme se uvařit teplou stravu. Mezitím přestalo pršet a tak po obědě vyrážíme na nejbližší vrchol, Ljosabelgen 1948 m vysoký. Zdá se na dosah, ale výstup na něj trvá 3 hodiny poctivé chůze. Taky musíme obejít obrovské rašeliniště v překladu zvané Ďábelské. Na vrchol značená cesta nevede,ale terén je schůdný prakticky všude, vlastní výstup uskutečníme od jihu po hřebeni. O tom, že je vrchol často navštěvován svědčí mimo jiné i to, že na vrcholu stojí dvoumetrová kamenná pyramida. Leží zde také sníh, což je v Norsku ve dvou tisících normální. Z vrcholu je nádherný výhled na celou centrální část pohoří kolem jezera Rondvanet. Sestupujeme po severním hřebeni, přicházíme k malému jezírku a dále ve spádnici potoka přijdeme na značenou cestu od chaty Rondvasbu ke Sprangetu. Do tábora dorážíme po šesti hodinách pochodu. Protože je vidět téměř do půlnoci, je ještě dosti času na další činnosti včetně společenské konverzace.

Druhý den je plánu výstup na nejvyšší vrchol pohoří Rondslottet vysoký 2.178 metrů. Je to dlouhá túra na cca deset hodin. Hodinu trvá cesta k horskému hotelu Ronvassbu (1.173m). Zde je křižovatka značených cest a východiště na řadu okolních vrcholů, jako Veslemen 2.015m, Storronden 2.138m a samozřejmě také na nejvyšší Rondslottet 2.178m. Od Rondvassbu vede cesta prudce vpravo do svahu. Nahoře se cesta dělí, vpravo vede výstup na druhý nejvyšší vrchol Storronden, doleva vede naše trasa. Dolinou Rondholet jdeme až do jejího závěru.Zde stoupáme strmě vlevo až dosáhneme vrcholu Vinjeronden 2.044m., který je vlatně předvrcholem Ronslottetu, až sem trvá výstup cca 3 hodiny. Dále sestoupíme po severním úbočí Vinjerodenu do sedélka pak stoupáme k úzkém hřebeni k nejvyššímu vrcholu. Stojí zde obrovská kamenná mohyla a naskýtá se kruhový rozhled na všechny strany. Je vidět celé pohoří Rondane jako na dlani, ale vidíme také nejvyšší vrcholy Norska Galdhopiggen (2.469m) a Glittertind ( 2.465m) v pohoří Jotungheimnen a impozantní masiv Snohetty (2.286m). Mimochodem naše budoucí cíle. Nastává vrcholová euforie – jásání, focení, občerstvování a nabízejí se nejrůznější vrcholové nápoje.

Většina pak stejnou cestou sestoupí zpátky k Ronvasbu a dále na tábořiště na Sprangetu. Ovšem je tu nápad sestoupit na druhou stranu Rondslottetu do údolí Langglupdalen a dalším údolím Rondvassdalen přijít k jezeru Ronvanet. Lodí pak doplout k hotelu Ronvasbu. Na mapě to vypadá jako kousek, ale ve skutečnosti to je pět hodin pochodu. Také proto, že loď nejede a musíme vystoupat téměř do dvou tisíc metrů na hřeben vedoucí k vrcholu Veslesmeden. (2.015m). Pak dolinou Ronhalsen přicházíme k Ronvasbu.To už jsme na cestě dvanáct hodin. A ještě zbývá 5 km na Spranget po nudné prašné silničce. U stanu pak mám dojem, že mne bolí celý člověk. Ještě, že tak dlouho vidět. Třetí den ráno balíme tábor a přejíždíme ke Snohettě. Ale to už je jiný příběh.