adrex.cz Horolezectví

Laviny jsou pravděpodobně největším objektivním rizikem v horách. Sněhová lavina je náhlý sesun sněhové pokrývky ze svahu, způsobený narušením rovnovážných sil v jednotlivých vrstvách nebo mezi sněhem a podložím.

Utržená sněhová masa nabírá cestou dolů po svahu na rychlosti i na objemu a sílu ztrácí až na rovině nebo v protisvahu. Laviny vznikají nejčastěji na svazích se sklonem od 15 do 50 stupňů. V mírnějším terénu není dostatečná gravitační síla, která by uvedla sníh do pohybu, ve strmější svahu je zase tak velká, že se sníh sesouvá průběžně. Další faktory, ovlivňující vznik laviny, jsou členitost terénu, struktura a uložení sněhu a samozřejmě počasí se všemi zvláštnostmi horského terénu. Všechny tyto faktory jsou dnes již dobře prozkoumány a jsou určující pro stanovení lavinového rizika, které vydává horská služba dané oblasti. Sníh je nejlépe ukotven na svazích s dostatečnou členitostí nebo na svazích, porostlých kosodřevinou. Není však zaručeno, že se neuvolní další, vyšší vrstvy. Nejrizikovější pro návštěvníky hor jsou strmá úpatí, končící v dolinách.

V létě krásná úbočí, jsou v zimě ideální pro vznik laviny. Horolezci musí dbát nejvyšší opatrnosti při stoupání ve žlebech. Ty přijímají a udržují teplo, které na jejich dne vytváří z tajícího sněhu skluznou plochu pro sníh čerstvě nahromaděný. Asi nejdůležitějším faktorem pro vznik laviny je počasí. Určuje množství srážek, tedy množství napadeného sněhu, jeho kvalitu (sníh prachový v malých vločkách, velké vlhké vločky, mokrý sníh doprovázený deštěm), sílu větru, teploty a jejich náhlá střídání. Ideální počasí by bylo takové, které by nepřineslo žádný čerstvý sníh. Jaká by to ale byla krása zimních hor? Čím větší množství sněhu napadne, tím větší je riziko laviny. Vždyť jen 25 centimetrů nového prašanu se sotva udrží na strmějším svahu.

Oteplení provázené deštěm zase promočí sněhovou pokrývku, ta ztěžkne a je opět nebezpečná. Vrátí li se mrazy, vznikne firn, který je v celku stabilní a bezpečný, ale jen do doby než napadne nový sníh, pro který je ideální klouzačkou. Silný vítr vytváří na závětrných svazích nebezpečné převěje, při jejichž utržení dochází k mohutným lavinám přímo od vrcholů a hřebenů. Na stranách návětrných zase zhutňuje sníh na pevnou, ale křehkou vrstvu. Mechanické narušení způsobí její rozpad na jednotlivé desky a tabule, které jsou velmi tvrdé a v těchto kusech se řítí ze svahu. Hezké slunné počasí rovněž nepřidá optimismu.

Na jižních a jihozápadních svazích naruší sluneční záření vazby ve sněhu, ten těžkne a stává se labilním. Nejvíce v odpoledních hodinách. Na takové svahy vyrážíme hodně brzy před svítáním. Laviny můžeme rozdělit na několik druhů, kdy každá je nebezpečná a každá něčím jiným. Laviny ze suchého prachového sněhu doslova letí po svahu dolů a ve svém okolí vyvolávají tlakovou vlnu a sání, které mohou být nebezpečné i mimo hlavní tok. Zasypaný umírá nejčastěji udušením, neboť jemný sníh vniká do dýchacích cest. Laviny z těžkých sněhů a laviny deskové jsou smrtící svojí vahou a strukturou. Často jde o laviny základové, které do svého proudu strhávají i kameny z podloží. Šance na přežití při zásahu takovou lavinou je mizivá. Známe též laviny ledové a kamenné a o šancích na přežití zde vůbec hovořit nemusíme.

Slávek Matuška

V následujícím videu se můžete podívat, jak vypadá taková lavina ve skutečnosti :