adrex.cz Potápění

Poslední expedici před zuřivou sezónou jsme naplánovali na začátek května a účast si nenechal uniknout nikdo z osvědčenejch kousků z minulých výprav. Jak jsem nakousnul v posledních zprávách v časopisech a na našem webu www.manjana.cz , při minulý návštěvě ostrova jsme těsně před odjezdem našli hned tři nadějný hladinky v geologicky zajímavejch dírách, plných krasových útvarů . Jen do jednej jsme ještě stačili nahlídnout pod hladinu a to co jsme zahlídli nám opravdu vyrazilo dech, nicméně na bližší průzkum nebyl prostor. Popravdě byl jsem celý to mezidobí mezi výpravama hodně nervózní, protože to i z komerčního hlediska vypadalo hodně zajímavě.

Zatímco Maňajama je gigantická lokalita dosud netušených rozměrů a hloubek, ale se složitým transportem a vyžaduje speciální výstroj a výcvik, tohle bylo jak vystřižený z potápěčova snu. 10 minut od báze lodí, jen 15 metrů od moře a pouhých 6 metrů ( proti 45ti) pod povrchem, kde je navíc místo na ustrojení a bezpečnej sešup do vody i výlez. Přes zlomenou nártní kůstku jsem byl pochopitelně první ve vodě a nedočkavě čekal na kolegy. Jak to snad ani jinak nejde, hned na úvod přišla komplikace, protože mi po 3 minutách přestalo svítit světlo v ceně zájezdu do Brazílie (druhý pak následující den na Maňajamě), takže přišly na řadu osvědčený halogenky. Jsem už na ledasco zvyklej z předešlejch výprav, ale zase jsem se přistihnul, že přestávám mimoděk dýchat.

Hned pod hladinou zhruba dvoumetrovýho jezírka se otevřela úžasně nazdobená jeskyně snad do všech typů a barev krasový výzdoby, co existujou. Nenajdete centimetr kamene bez polevy či některýho typu krápníku. Dno skoro všude přehledný ve dvaceti metrech a celková dýlka asi 30 metrů. Jednotlivý části jsou vyzdobený každá jinak, bílý , až dvacetimetrový vodopády střídají temně rudý píšťaly varhan, závoje a plachty z tenounkých stalaktitů zase monumentální mnohametrový krápníky , tvořící celý lesy bizarních tvarů a nálad. Jeskyně tvoří písmeno T a ve spojnici os trůní obří , porcelánově bílý krápník, tvořený desítkami menších. Tu a tam se dá zaplout za hradbu stalaktitů nebo závěsů a vyplout na jiným místě dómu, ale to pochopitelně není disciplína pro běžného potápěče. Pokud se nestane něco, co teď nevím, tuhle jeskyni budeme běžně i v sezoně ukazovat i mírně pokročilým potápěčům – licence je na cestě.

V zájmu bezpečnosti jsme už na místě instalovali kovový žebřík až pod hladinu a navrtaly množství spitů pro snadnější transport a vodicí šňůry, kterýma jsme vytyčili trasu i uvnitř jeskyně. V jeskyni je úžasná, takřka absolutní viditelnost, pokud tedy někdo nespadne do sedimentu. Bubliny loupají ze stropu sediment ve velkých kusech a po něm zůstávají slonově bílá místa a nebude proto trvat dlouho a strop bude úplně čistý, jeskyně se „vypotápí“. První ponor byl taky cítit syrovodík, při dalším už nikoliv. Problém nastal s tím, jak lokalitu pojmenovat. Nabízelo se spojení s blízkým majákem – takže Majákjama, jenže to by byl už k Manjaně a Maňajamě pořádnej mazec, takže nakonec to zůstává pracovně na Maňajama 2. Prolejzáním děr a hledáním dalších cest jsme si pochopitelně na druhej pokus snížili viditelnost místy na hodnoty Slapský přehrady, takže po dvou dnech jsme využili zbejvajícího času a před sezonou se jeli rozloučit s Maňajamou ( tedy asi 1), zhruba 10 km vzdálenou .

Cílem bylo taky vytáhnout člun, co nám na hladině půl roku poskytoval útočiště a taky prověřit jednu z možnejch cestiček, co slibovala další prostory. Stačilo se jen po břiše přeplazit s wercajkem dva metry dlouhou, suchou dírou a objevil se další obrovskej sál, celá katedrála s nádherou, kterou umí jen příroda sama. K původním plánům tedy domalováváme dalších 30 metrů hladiny s dýchatelným vzduchem, nad ní se klenou sály až do výšky 15 ti metrů a hloubka jezera opět klidně může být 100 metrů. S přibývající hloubkou se prostory rozšiřují a otvírají se další a další cesty, kanály, tunely, kaňony……….. Viditelnost opět absolutní, prvních zhruba 20 metrů je voda sladká, následuje asi metrová haloklina a dál už jsme prostě v moři. Pochopitelně pod vodou valí krasová činnost v neztenčené kráse a i v největších hloubkách to není jiné. Provedli jsme tedy laserové měření, vzali náměry a s hlavou plnou dalších plánů začali s transportem člunu a dalších věcí, skoro 50 metrů na povrch.

Podmínky pro potápění v této, i ve světovým měřítku zcela mimořádný lokalitě najdete na www.manjana.cz , další lokality budou běžně nabízeny klientům podle jejich schopností a požadavků i v průběhu hlavní sezóny. Pochopitelně vše může ovlivnit i nějaký problém se získáváním oprávnění a licencí, ale zatím to jde kupodivu nad očekávání hladce. Je to také hlavně díky podpoře šéfa chorvatskýho speleosvazu dr. Garasiče, zpočátku konexema pomohl i ing. Piškula. Oběma díky. Náčelník of Manjana