adrex.cz Potápění

Mallorca je ostrov, na který můžete jezdit každý rok a stále je co objevovat a poznávat. My jsme se tam letos s rodinou vydali již potřetí a pouze "náhodou" jsem vybral hotel ve vesnici Cala Mesquida, u kterého bylo potápěčské centrum. Jak jsem potom zjistil, mít basi přímo u hotelu zase tak velká výhra není, protože ponor byl o 10 EUR dražší, než potom v basi ve městečku Cala Ratjada. Hold němci zaplatí za zkušební ponor cokoliv.

Výhoda toho byla, že se dalo jít pod vodu kdykoliv, kdy se naskytla příležitost, rodina dovolila a byly k mání plné lahve. Ač se to z nádherné bílé písečné pláže nezdálo, i v 6ti metrové hloubce se dalo vidět mnohé z jinak chudého mallorského podmořského života. Chobotnici pobřežní jsem potkal ve dvou metrech, Sépii potom ve čtyřech. Na denní ponory se z base ve městě vyjíždělo čtyřikrát, někdy i pětkrát denně. Poprvé v devět ráno silným člunem, na který se vešlo 12 potápěčů. Divemastři byli většinou němci, ale člun řídil "El Capitan", španěl, který měl zřejmě GPSku v hlavě, protože když jsme jeli na homoli "Samula" - začínala ve 12ti metrech, zastavil najednou uprostřed moře, shodil kotvu a byli jsme tam. Podmořský kopec padal až do 26 metrů a byl plný prolézaček a jeskyní.

Život představovali Soltýni Baracuda (prostě barakudy), které cestovaly vždy v zástupu, hejna Očnatců Obecných, stříbrno-žlutě pruhovaných ryb pasoucích se v trávě, kterou se jako jedny z mála ryb opravdu živí. Občas se dala vidět i Muréna a nádherně zbarvená Langusta Evropská vykukující ze své skrýše. Jihovýchodní pobřeží, na kterém jsme přebývali, je kamenité s mnoha malými písečnými plážemi. Na jednu takovou jsme se vydali na noční ponor. Z base jsme vyrazili v 10 večer Jeepem, který snad pamatoval ještě lov na africké otroky. Pod vodou jsme vydrželi přesně hodinu a ani se nám ven nechtělo. Mohly za to Chobotnice Pobřežní, které jsme potkávali na "každém rohu" a dno doslova poseté různými druhy Sumýšů, kteří vypadali jako hodně velký, šedě puntíkatý exkrement.

Jelikož jsem se také musel věnovat rodině, stihl jsem pouze 9 ponorů, ale stálo to za to. Viditelnost vždy alespoň 15 metrů, pokaždé jiná lokalita a jelikož jsem měl vlastní vybavení (kromě lahve a zátěže samozřejmě), stál mě ponor 28 EUR a to včetně Nitroxu, za který se nic nepřiplácelo. Jelikož je okolí Mallorky "vychytané" a ryby na jídlo se tam musí v létě dovážet, stejně jako pitná voda, je "prý" Chorvatsko proti tomu zoologická zahrada. Kdo ale cestuje s rodinou a jen si chce v klidu skočit do vody, můžu vřele doporučit.

Zdraví
Jarda Málek