Letadla

Letadla používaná pro moderní parašutismus

Foto : archiv Adrex.cz

Pro moderní parašutismus je po celém světě využívána řada typů letadel a vrtulníků. V následujícím článku se pokusíme posoudit jejich vhodnost pro tento účel a to podle následujících kritérií :

Hodnocená kritéria

  1. Dostup
  2. Rychlost stoupání
  3. Velikost dveří, nebo prostoru pro výskok
  4. Komfort v kabině
  5. Výhled

1. Dostup

Dnešní moderní parašutismus se provozuje z výšky 4.000m, (nebo 12.500ft - cca 3.800m v zemích, kde se výška měří ve stopách : USA, některé země západní Evropy). Z tohoto důvodu jsou pro parašutismus vhodná pouze letadla s turbovrtulovým pohonem. V Evropě jsou nejrozšířenější tato letadla :

  • L-410 Turbolet pro 18 parašutistů – výroba ČR
  • Pilatus Porter pro 9 parašutistů – výroba Švýcarsko
  • Twin Otter pro 18 parašutistů – výroba Kanada

Další letadla která sice nejsou běžná, ale mají také pohon turbínou a tudíž vyletí do výšky 4.000m. Jedná se o SkyVan, Turbo Finist, PAC-XL750, CASA a vrtulník Mi-8.

Nevhodná letadla jsou z tohoto hlediska všechna vrtulová letadla s pístovým motorem. Dříve se používala v ČR běžně pro parašutismus např. AN-2 „Andula“, L-60 „Brigadýr“. Tato letadla díky pístovému motoru vyletí maximálně do výšky cca 3000m, dále již stoupou velice obtížně, protože je zde řídký vzduch a málo kyslíku, potřebného pro spalování v motoru. Proto je jejich využití pro moderní parašutismus nevhodné.

Jakousi „kompromisní“ skupinou letadel z tohoto hlediska jsou sice pístová vrtulová letadla, ale s turbodmychadlem v motoru. Nejběžnějším letadlem tohoto typu je Cessna 206 Turbo. Tato letadla jsou schopná vyletět až do výšky 4.000m, i když stoupání trvá asi o polovinu času déle, než u turbovrtulových letadel. Je tedy třeba rozlišovat turbínu a turbodmychadlo v klasickém pístovém motoru.

2. Rychlost stoupání

Pro parašutismus je důležité, aby letadlo nestoupalo do hladiny výskoku příliš dlouho. Ideálně se dá říci, že čím je stoupání kratší, tím lépe. Nejrychleji stoupá L-410 UVP s motorem M601D – do 4.000m cca 8-12 min. (např. L-410 UVP poznávací značky OM-JUM provozovaný společností JUMP-TANDEM, který létá na letišti v Prostějově). Starší modely „Turboletů“ s motory M601, M601A, M601B stoupají až dvojnásobně dlouho. Nejhůře vychází AN-2 a L-60, které stoupají do výšky pouze 3.000m až 50 minut.

3. Velikost dveří, prostoru pro výskok

I v tomto ohledu spolehlivě vyhrává Turbolet L-410, díky svým velikým cargo dveřím, do kterých se spolehlivě vejde až 8 parašutistů, kteří mohou vyskočit současně. Dalším velmi výhodným typem jsou ty letadla (vrtulníky), které mají konfiguraci výskokové-nájezdové rampy v ocasu letadla : vrtulník Mi-8, SkyVan, CASA. Dostatečně velké dveře má i Twin Otter. Nejméně vhodná jsou malá letadla s malým prostorem „ve dveřích“ : Finist, Pilatus, Cessna, PAC-750.

4. Komfort v kabině

Čím větší letadlo, čím větší trup, tím vyšší komfort. Nejpohodlnějšími letadly jsou Turbolet L-410 a TwinOtter, kde se sedí na pohodlných lavicích, méně pohodlná jsou Mi-8, CASA, SkyVan, kde je sice hodně místa, ale sedí se na zemi a parašutisti jsou zaklesnutí padákem mezi nohy parašutisty sedícího za ním. Nejméně pohodlná jsou malá letadla, kde jsou parašutisti namačkáni jako „sardinky“ a nemohou se ani narovnat.

5. Výhled

Posledním kritériem jak hodnotit vhodnost letadla pro parašutismus je výhled z kabiny. Tento aspekt je důležitý zejména pro tandemové pasažéry, kteří si užívají stoupání jako vyhlídkový let. Ideální jsou ta letadla, kde se sedí na lavicích na rozdíl od těch, kde se sedí na zemi odkud jsou okna příliš vysoko.

Resumé

Po zvážení všech předchozích kritérií vychází jako jednoznačně nejvhodnější typ letadla pro parašutismus v České republice L-410 Turbolet.