adrex.cz Další sporty

Jeskyně byla objevena náhodně 28. 5. 1972 na severovýchodním svahu Květnice. Byla pojmenována po Aloisi Královi, čestném občanu města Tišnova, objeviteli Demänovských jeskyní.

Jeskyně je značně členitá a poměrně rozlehlá. Po zmapování měřila její známá část 350 m. Horní patro je horizontálně uloženo asi 10 m pod povrchem a je korozívně a erozívně modelované. Má bohatou krápníkovou výzdobu s krápníky různé délky a síly a s dvěma sintrovými jezírky s plochou 5 m. Výsledkem práce jeskyňářů byly drobné objevy v roce 1974 jako Rotunda, Závalový komín, Komín hrůzy nebo Ztracené komíny. Propasti a spodní část jeskyně jsou na výzdobu chudší, sintrové povlaky a vodopády jsou však mohutnější.

V roce 1976 - 77 byla vyražena štola zpřístupňující horní patro jeskyně. Dlouholetá a cílevědomá práce speleologů byla postupně odměněna objevy dalších prostor tohoto jeskynního systému. V roce 1984 byla objevena Dobišarova jeskyně s unikátní výzdobou v podobě brček až 160 cm dlouhých. O pět let později pak bylo nalezeno pokračování směrem do masívu hory Hrozivý dóm o rozměrech 20×14 m a Tišnovský dóm o rozměrech 35 ×18 m. Kanály komíny a chodby ucpané sutí a terra rossou, nalézající se v některých perspektivních oblastech, dávají tušit, že tyto objevy nebyly zdaleka poslední. V současné době má jeskyně po zaměření asi tři čtvrtě kilometru a problematika tohoto krasového fenoménu nebyla dosud vyřešena. Je stále mnoho otazníků, na které je třeba odpovědět. Už jenom fakt, že hladina toků Besénku a Svratky se nachází asi 120 m pod nejníže dostupným místem v jeskyni je pro badatele něčím, co nenechává mozek v klidu. Teorie je však jedna věc, ale prokázat pravdu lze pouze soustavnou a usilovnou prací a hmatatelným důkazem. Ti, kteří v roce 1972 začínali, dnes mají také svoje roky, a tak se snaží předávat své zkušenosti těm mladším, kteří, doufejme, budou nejen pokračovat v práci a objevovat, ale především toto přírodní bohatství chránit.

Použito materiálů p. Pavla Vašíka