Úvodní stránka > Horolezectví > Kam se vytrácí lezecká kolegialita?

Kam se vytrácí lezecká kolegialita?

Autor : M.Potocký

Možná již nejsem nejmladší, ale přesto si ve svých 40 letech dobře vybavuji atmosféru, která vládla na skalách i v restauracích při hovorech o výstupech.

Každou úspěšnou a neúspěšnou expedici do velehor jsme pečlivě sledovali a pokud došlo k neštěstí, cítili jsme to jako ztátu někoho blízkého. Vždy jsem si myslel, že takto uvažují všichni lezci, všech věkových kategorií a hlavně vždy budou. Vždyť nás spojuje krásná láska ke skalám a vysokým kopcům. A proč jsem se rozhodl napsat tento článek? Protože jsem znechucen rivalitou a chováním lezecké komunity. Snad doba, která se od mého mládí velmi změnila, mění i charaktery. Poslední kapkou se pro mě stalo neštěstí v Tatrách, o kterém jsem na internetu četl mnoho "zajímavých" a zcela jistě potvrzených informací. U některých pisatelů jakobych cítil radost z cizího neúspěchu, který se jim samotným stát nemůže. Neomylnost a netolerance jakéhokoliv zaváhání, třeba jen změny počasí, vede k publikaci ostře laděných článků.

Horolezectví je a bude riskantní sport. Ani vybavení za desítky tisíc korun Vás tohoto rizika nezbaví, jak si jistě mnozí myslí. Právě nebezpečí a pocit soudržnosti nás dříve spojovalo, ale dnes jako by tomu bylo naopak. Kdo udělá chybu, je hlupák, kdo má smůlu, tak ten byl špatně vybaven a pokud někdo v horách zahyne, pak je to hazardér. Chápu, že mnoho nehod je způsobeno opravdu přeceněním vlastních sil, ale nemyslím si, že by tomu tak bylo věčně. A i kdyby. Nikdy nemůže být smrt kolegy horolezce něčím, o čem se vyjadřuji jinak, než se smutkem na rtech. Zahynul přece Váš kamarád. Nebo již všem uniká význam onoho "Ahoj", když se potkáme na skále? Zvláště Vám mladým bych rád připomenul, že bez kamarádství nikdy nebudete opravdovými horolezci a nikdy si nebudete moci vychutnat tu krásu, jako my před lety.

PS : Rád bych poděkoval tvůrcům stránek adrex, kteří jako jedni z mála pravdivě informovali o nehodě na Malém Ladovém štítu ve Vysokých Tatrách. Oba lezce, kteří sestup stěnou nepřežili, jsem osobně znal a vím, že nic nepokazili. Měli jen smůlu, která může postihnout každého z nás. Marcelko, budeš nám chybět.

adrex (23.2.2004) | přečteno: 1297x | komentáře: 0

Komentáře k článku

přidejte komentář

Dosud nebyl k tomuto článku vložen žádný komentář!

 

Přidejte komentář


Nepoužívejte HTML značky, jen text.

Zaokrouhlete (17.4 + 15.0) *