adrex.cz Horolezectví

Cima Moiazza Sud 2.878 metrů je nejvyšším vrcholem malé kompaktní horské skupiny, která přiléhá k masivu Civetty. Je vlastně jejím jižním pokračováním. Ze západu je ohraničena údolím Valle Cordevole a z východu pak údolím Valle de Zoldo. V masívu jsou dvě bivakovací chatky Bivacco Grisseti (2.050m) a Bivacco Moiazza (2.601m), a také dvě horské chaty Rifugio B. Carestiano (1.834m) a Rifugio S. Setosliano v sedle Duran (1.605m). Spadá strmě k jihu stěnami Cima delle Masenade (2.740m) k Passu Duran. A právě v těchto stěnách je vytýčena jediná zajištěná cesta v tomto masívu.

Via ferrata Gianni Constantini není jen tak nějaká tuctovka. Je ověnčena řadou superlativů - nejdelší, nejobtížnější, velmi orientačně náročná . A také nekončí ve výšce 2.878 metrů na vrcholu Cima Moiazza Sud, ale pokračuje dále sestupem přes Andělskou lávku stále po zajištění, až dolů na úpatí stěn. Z celkového času túry 9 - 11 hodin, trvá zajištěná cesta celých sedm hodin. Ani není jednoduché se dostat na Passo Duran (1.600m), k nástupu na tuto zajištěnou cestu. Důvod je prostý . Úzká silnička, vedoucí z Valle de Zoldo, překonává v četných serpentinách na sedmi kilometrech z Dontu na sedlo Duran více než 700 metrů. Jak praví průvodce: Tato jedinečná zajištěná cesta je co krajinové krásy, lezeckých nároků a způsobu vedení cesty zvláštním zážitkem, ba událostí. Popisovaná túra začíná v sedle Duran (1.605m). Odtud jdeme po značené cestě č. 509, která je součástí dálkové trasy Alta Via delle Dolomiti 1. Za jednu hodinu dojdeme k horské chatě Bruto Cerestiano (1.834m). Od ní odbočíme vlevo směrem pod stěny Cima delle Masenade, vysoké 900 metrů. Po deseti minutách přijdeme k nástupu na zajištěnou cestu. Nástup je označen velkou bronzovou deskou s nápisem Via ferrata Gianni Constantini 1974.

Po zajištění ocelovými lany stoupáme vlevo vzhůru plotnovitou stěnou s výraznou alpskou vegetací. Vidíme zde i protěže (Leontopodium alpinum), které jsou dosti vzácné. Cesta stoupá exponovaným terénem stále podél fixních lan, až dosáhneme klíčového místa. Stěnky, kde se traverzuje bez stupů, pouze na tření s pomocí fixních lan. Tak praví průvodce. Ale několik stupů se najde, dokonce mi připadá, že někdo vytesal stupy umělé. Jsme u místa označeného tabulí Palla del Belia 2.295m. Stoupáme stále vzhůru soustavou stěn, roklí a komínů na Cima Catedrale 2.557m. Odtud cesta traverzuje hřebenem k západu pod vrcholem Cima delle Mansenade (2.740m) do štěrbiny Forcella delle Mansenade 2.560m. Odtud je za nepříznivého počasí možná úniková cesta do údolí Valle Moiazza k bivaku Bivacco Grisseti 2.050m. My pokračujeme k jihovýchodnímu hřbetu Cima Moiazza Sud, po němž vystoupíme na náhorní plato. Lehkým terénem dojdeme na hlavní vrchol, odkud je za dobrého počasí nádherný výhled na masiv Civetty, ale také Monte Pelmo a k západu pak vrcholy skupiny Pala. My jsme bohužel videli hlavně mlhu. Sestoupíme kus stejnou cestou a pak pokračujeme k Andělské lávce (Cenga Angelini 2.776m), exponovanému traverzu po úzké lávce, připomínající zajištěné cesty v Brentě. Pak dosáhneme místa Forcella delle Nevere, kde ve výši 2.601m stojí bivakovací chata Bivacco Moiazza - Ghedini. Odtud sestupujeme strmě k jihu stále po zajištěné cestě přes plotny, travnaté police a suťoviska do údolí, kde se zajištěná cesta spojí s cestou Alta Via delle Dolomiti 1, po níž dosáhneme parkoviště v sedle Duran.

Fakta z průvodce : Obtížnost: zvláště těžká zajištěná cesta D - E. Výškový rozdíl: Výstup asi 1400 metrů, sestup asi 1400 metrů, zajištěná cesta asi 1500 metrů. Pochodový čas: Výstup Passo Duran - Cresta delle Mansenade – Cima Moiazza Sud asi 6 - 7 hodin, sestup. Cima Moiazza Sud – Bivacco Moiazza – Passo Duran asi 3 - 4 hodiny, z toho zajištěná cesta 7 hodin. Upozornění: zajištěná cesta Constantini je v současné době považována za nejtěžší zajištěnou cestu v Dolomitech. Setkávají se zde všechny superlativy: výška, délka, alpský ráz krajiny, expozice a pod. Při námraze sněhové pokrývce a za nejistého počasí tuto cestu rozhodně nedoporučujeme.